Autor: Helga Weissová
Obálka: Natálie Hošková
Nakladatelství: Jota
Rok a místo vydání:2012, Brno
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 204
Zdroj: půjčeno
1. vydání
ISBN978-80-7217-965-7
O knize:
Helga Weissová prošla Terezínem, Osvětimí, Freibergem a Mauthausenem. V devíti letech si začala psát deník, kde promítla veškeré své prožitky i myšlenky. Spolu s deníkem i kreslila. Poté, co byla odvezena do Osvětimi, nebylo možno v deníku pokračovat a vše dopsala a dokreslila až po válce. Dostává se nám obšírný náhled do života v Terezíně, chování Němců a všech Geťáků. S Helgou prožijeme muka, hlad, strach, zimu a veškeré zlo, které bylo v Osvětimi možné. Budeme s ní vyrábět letadla a nakonec se dočkáme konce války, kdy svoboda je nádherné slovo...
Můj názor:
O knize jsem hodně slyšela a byla jsem na ni neskutečně zvědavá. A tak když se mi naskytla jedinečná příležitost si ji přečíst, neváhala jsem ani minutu.
Deník 1938 - 1945 obsahuje něco jako prolog, doslov a několik vysvětlivek. Jedny vysvětlivky se týkají německých výrazů a vězeňského slangu a ty druhé jsou zase všeobecné. Třeba přiblížení reálií, rodinných příslušníků či spoluvězňů nebo vysvětlení židovských svátků. Také tu najdeme pár fotografií (Helgy jako malé) a otištěné útržky ze samotného deníku. Také nesmím opomenout kresby, které kreslila v Terezíně a některé později dokreslila až po válce. Tyto kresby jsou smutné a temné zároveň. Nikdy jsem nepatřila mezi ty, kteří dokázali básnit o obrazech celé hodiny a popisovat vše, co v nich vidí a co chtěl malíř říci. Ale z těchto kreseb je přímo cítit krutost, zlost, samotu, nemoci... Jsou jednoduché, syrové a děsivé. Helga Weissová do nich vpravila kus sebe a proto jsou tak nádherné (což zní, když uvážím, co představují, děsivě, já vím, ale je to pravda). Tyto kresby knihu perfektně doplňují a vytvářejí atmosféru celého tohoto skvostu.
Knihu jsem přečetla se zatajeným dechem. Přiznávám, že některé části byly zmatenější, ale na celkovém dojmu to rozhodně neubírá. Také mě rozčilovalo neustálé otáčení na konec knihy na vysvětlivky, protože jsem nerozuměla všemu. To může někoho odradit. Ale když se přes to přenesete, dostane se Vám neuvěřitelný příběh, nad kterým neustále zůstává rozum stát. A nejednou mě napadlo, že (promiňte mi ten výraz) "Němci byli neskutečný hovada!". Mnoho lidí válku nepřežilo a Helga měla veliké štěstí. O to víc mě překvapilo, že se stala významnou osobou a dostala i dvě Medaile (Medaile Za zásluhy a Medaile Josefa Hlávky).
Dlouho jsem přemýšlela, zda mám knihu ohodnotit. Protože si myslím, že hodnotit nelze. Jak můžeme hodnotit zlo a děsivé okamžiky někoho, kdo si prošel holocaustem? A neustále si říkám, jaké štěstí je, že našla odvahu to vše psát a ještě k tomu kreslit. Ještě pořád mám vše tak živě v paměti a občas mi naskakuje husí kůže. Přesto dávám plný počet, neboť je to významné dílo a Deník 1938 - 1945 by měl být zařazen do povinné četby! Pokud Vás zajímá období války, neváhejte. Věřím, že nebudete litovat.
Bodování:
Ahoj Ivet,
OdpovědětVymazatmyslím ze věta s hovady je dost slabá a to jsem tuhle knihu nečetla, ale nějakou tu s válečníků tematikou za sebou mám, jak víš.
O knize jsem slysela a chtěla jsem ji číst do čtenářský výzvy, ale obavám se, že na ni nebuldu mít sílu :(
Mě má v pondělí kolegyně půjčit knihu "V pekle plynových komor" a to se do ji budu asi také přemlouvat ....Brrr a fuj téma, ale jak píšeš, něco bych do povinné četby v taky zařadila.
Je to slabé slovo, ale nechtěla jsem být ještě sprostší.
VymazatKlidně si ji přečti, ráda se dozvím i názor někoho dalšího. A nemyslím si, že byla zase až tak hrozná (jako děsivě psaná). Bylo to psáno z dětského hlediska a spíš mě děsili ty obrázky a vůbec to vědomí, co všechno se dělo. Ale rozumím ti. Na tohle musí mít člověk náladu. Zrovna jsem si říkala, že už toho bylo moc a dávám si pauzu.
V pekle plynových komor neznám, ale díky za tip. Píši na seznam a až ta nálada zase bude, určitě se po ní podívám. A budu se těšit na recenzi :)
Moc děkuji za milý komentář ;)
Mám ráda knihy s tématikou holocaustu, dokonce i na takové filmy se ráda podívám. Vždy to ve mě ale zanechá stopu a musím se z toho pak oklepat. :)
OdpovědětVymazatDěkuji za pěkný tip na další takovou knihu. :)
Nemáš zač :) Jsem ráda, když někoho přivedu k nové knize a tato je opravdu dobrá (když se to tedy tak dá říct).
Vymazat