Recenze ⭑ Ostré předměty ⭑ Gillian Flynn

Autor: Gillian Flynn
Originální název: Sharp Objects
Přeložila: Ludmila Hanzlíková
Obálka: Emil Křižka
Nakladatelství: Knižní klub
Rok a místo vydání: 2013, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 272
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-242-3947-7

O knize:
Camille je vyslána jako novinářka do svého rodného města, aby zjistila a následně napsala článek, kdo tam zavraždil dvě malé dívky. Ba co hůř, vytrhal jim zuby a tělo jen tak pohodil. Camille se do města nechce, ale přesto se ujímá svého těžkého úkolu a za účelem skvělého senzacechtivého článku začne pátrat po vrahovi...

Můj názor:
Jak už možná tušíte, knihu jsem si půjčila jen proto, abych zjistila ten mimořádný vzlet a spisovatelský růst, co o této autorce všude čtu. Toto je její prvotina a byla nominovaná na nejlepší debut roku 2006. Tím více mě tento nevšední příběh zajímal. Ale stálo to opravdu za to?

Camille je novinářka v chicagských novinách Daily Post a je vyslána do svého rodného městečka zjistit, kdo tam vraždí devítileté dívky. Camille se nechce, s městem už nemá nic společného, ba ani s rodinou. S matkou si nerozumí a svou nevlastní sestru vůbec nezná. Přesto se rozhodne přijet a pokusit se zjistit co nejvíce. Samotná Camille mi byla nesympatická a taková nemastná, neslaná. Její vztah k matce je pochopitelný, já sama bych se asi nechovala jinak. Přesto mi hrozně vadilo, jak ji oslovovala. Adora. Jen jejím jménem, žádná mamka, máma nebo aspoň matka. A co bylo horší, její třináctiletá sestra se chovala stejně. Sama Amma je kapitola pro sebe, stejně jako celé dětské pokolení. Camille má vážné psychické problémy a musím uznat, že i když mi byla protivná, Gillian Flynn její pohnutky pěkně popsala. Myslím, že jako psychologický králík by byla vhodná.

Jak jsem už zmínila, chování dětí mi vadilo. Ne jen že mě šokovalo a nedokázala jsem pochopit, jak můžou třináctiletý děcka být tak zkažený, zlomyslný a pomstychtivý. Ale především mě šokoval fakt, že ač dospělý moc dobře věděli, co jejich ratolesti dělají, nic s tím nedělají. Dokonce to tolerují s tím, že oni nebyli jiní. Buď jsem byla jinak vychovaná, nebo jsme zvyklý na jiné poměry. Protože promiňte, ale aby mi dítě přišlo domů.... Asi si knihu budete muset přečíst, protože to už bych prozradila moc. Každopádně jsem nesouhlasila s jejich morálkou a volností a vůbec se nedivím, že k těm vraždám došlo.

Co se vraha týče, měla jsem čtyři kandidáty a jeden mi vyšel. Zase pěkně popsané pohnutky zkažené mysli. Jen to mohla autorka více rozvést. Celkově mi přišlo, že se hrozně dlouho plácala na jednom místě a závěr knihy byl hrozně rychle ukončen, což je škoda. Kniha se četla docela dobře, přesto že byla více méně nudná. Možná že kdybych nechtěla poznat ten autorčin růst a nepřečetla si slova Stephena Kinga na přebalu knihy, asi bych ji brzy zaklapla jako nedočtenou. A jsem hrozně překvapena, že se Stephenovi kniha líbila, ba přímo vyzdvihl posledních 30 stránek. Já na nich nic mimořádného nevidím...

Kolem a kolem, kniha vlastně splnila mé očekávání. A sice, že nebyla moc záživná a chvílemi nudná a utahaná. Přesto si ráda přečtu Zmizelou, abych mohla porovnat ještě ten lepší růst a doufám, že bude ještě lepší než Temné kouty. Jestli si knihu přečtete, záleží čistě na Vás. Já bych ji ale nikomu asi nedoporučovala a myslím, že autorka má až přehnanou pozornost...
    
Bodování: