Z knihovny #11

Není to tak dávno, co jsem se tu dušovala, že do knihovny nějakou dobu ani nepáchnu. A v knihovně jsem, vyjma vrácení, nebyla skoro 3 měsíce. Což je popravdě řečeno dost dlouhá doba. No, to jsem si včera večer seděla a napadlo mě, že bych se mohla podívat, jaké nové knihy mají u nás v knihovně. A nebyla bych to já, abych nezačala zjišťovat, zda mají některé, které si chci hrozně moc přečíst. A ejhle, vstávala jsem brzo jen abych stihla otvíračku a nikdo mě mou vysněnou krásku nevyfoukl :D

Také jsem se tu zmínila, že naše místní knihovna je rozšířená. Dnes poprvé jsem si ji prohlédla a páni! Jedna celá místnost jen na detektivky. Paráda! Takže jistě chápete, že jsem se koukala a koukala, až jsem vykoukala ještě jednu knihu, kterou mám také hrozně dlouho na seznamu. A nejraději bych tam byla a vzdychla ještě teď :D Ale pojďme se raději podívat, co mě vůbec donutilo tam zajít a co dalšího jsem si donesla domů.

Ta první jsou Větrné duše od Monse Kallentofta. Tuhle sérii chci mít konečně odfajfkovanou a zbývají mi ještě dvě. Tahle a pak novinka, kterou tam zatím bohužel nemají. Byla jsem hrozně překvapená, že má JEN 290 stránek. Pro srovnání, předešlé díly jsou zhruba 450 stránkové. Ale to nevadí, důležitý je příběh :)

Anotace:
Sedmý případ inspektorky Malin Forsové.
Vzduch se chvěje horkem. Na Linköping se žene letní bouřka neobvyklé síly. V pečovatelském domě je nalezen devětasedmdesátiletý Konrad Karlsson, oběšený na šňůře od signalizačního zvonku. Okolnosti úmrtí ukazují na sebevraždu. Všichni, kdo Konrada znali, však tvrdí, že měl i přes zdravotní problémy silnou vůli žít. U personálu byl oblíbený a pro Malininu dceru Tove, která je v domově na letní brigádě, se stal jakýmsi náhradním dědečkem. Podezření, že se ve skutečnosti jednalo o vraždu, posilují i výsledky pitvy. Vyšetřování je v plném proudu, ale nic do sebe nezapadá, informace si protiřečí. A navíc — kdo mohl těžit ze smrti nemocného starce, dokonce i ve společnosti, která kvůli penězům přestává dbát o lidskou důstojnost?

Druhou knihou jsou Ostré předměty. Od autorky Gillian Flynn jsem četla Temné kouty, které mě moc nenadchly. Ale spousta lidí má tuto autorku rádo a prý spisovatelsky roste. Asi proto chci přečíst tuto + Zmizelou, abych sama posoudila, co je na tom pravdy.

Anotace:
Stěží si představit hrůznější zločin než uškrcení malé holčičky. Zapomenuté missourijské maloměsto Wind Gap se ještě nevzpamatovalo z jedné brutální vraždy, a už je tu další, stejně strašná a nepochopitelná. Proč nevinné dívky? A proč jim vrah vytrhal skoro všechny zuby? Pro mladou chicagskou reportérku Camille Preakerovou, která ve Wind Gap vyrůstala, je takový případ vítaným sólokaprem. Jenže to, co se zprvu zdálo jako kariérní příležitost, získá nakonec mnohem osudovější a tragičtější podobu. Ukáže se, že posedlost jde v tomto příběhu až na krev. A to do slova a do písmene. Kontroverzní, znepokojivý psychothriller Gillian Flynnové stojí na počátku autorčiny úspěšné spisovatelské kariéry: její knihy od té doby neopouštějí žebříčky bestsellerů - ani hlavy čtenářů. Své o tom ví i Stephen King: „Přistihl jsem se, že se děsím přečíst posledních třicet stran, ale nedokážu je přestat obracet. Pak, když světla zhasla, vězel ten příběh stále v mé hlavě, svinutý a syčící jako had ve své skrýši.

 Četli jste už některou knihu?  Já se na obě moc těším a budu se snažit co nejdříve napsat recenze :)