čtvrtek 25. května 2017

Recenze ⭑ Andělská mrcha ⭑ Petra Poncarová

Autor: Petra Poncarová
Obálka: Libuše Bartošková
Nakladatelství: Brána
Rok a místo vydání:2014, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 160
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN978-80-7243-712-2

O knize:

Linda je mladá sebevědomá žena, která usiluje o jediného muže, svou životní lásku. Jenže tento samec, jak ho často nazývá, je ženatý a Linda musí udělat vše pro to, aby ho konečně získala. Čeho všeho je schopná a dokáže vůbec takového muže udržet doma?

Můj názor:
Od autorky jsem už četla Hříšné vztahy, které sice nebyly ničím zvláštní, přesto docela čtivé a takové ze života. Andělskou mrchu jsem v hledáčku měla jako první a konečně na ni přišla řada. Docela jsem se těšila. Už první stránkou to vypadalo slibně.

Dokonce jsem se přistihla, že v některých věcech s hlavní hrdinkou, Lindou, souhlasím, ale vzápětí přišla tvrdá realita. Děj v podstatě v dalších pěti, šesti stránkách začal stagnovat. Petra Poncarová píše jednoduchým stylem, s kterým se sice okamžitě sžijete, ale máte pocit, že nic závažného se v knize nestane. Je to psáno v ich formě a veškeré myšlenky hlavní hrdinky jsou značeny kurzívou. Ty v podstatě převládají a později mě začaly rušit. Ne způsob, jakým je to psáno, ale přímo názory Lindy, protože ona sama mi byla velice brzy protivná a nesympatická. Kniha je naštěstí drobného formátu a jednotlivé scény jsou značeny třemi drobnými znaky v podobě kytičky. Také mě rušily skoky v čase. Jsme v této současnosti a najednou skočíme o pár měsíců, pak znovu a nakonec se ocitáme o dva roky dříve a tak dále. To vše se stane během pár stránek a myslím, že to bylo moc urychlené, jako by autorka nevěděla, co dalšího napsat a knihu chtěla mít rychle za sebou.

Postav se tu moc nevyskytuje. Linda je, jak už jsem psala, nesympatická a zlá. Asi v polovině knihy jsem si říkala, kdy se ukáže jako ta mrcha, jak hlásá název knihy. Přece nemyslí tu lest, kterou způsobila hned na začátku knihy, na kterou jsem se těšila a ve finále byla odbyta (a já zklamaná). Pokud tedy jako mrchu nepočítáte její samolibost a sobeckost. Její chování k dcerám mě také zarazilo. Myšlenky při jejím prvním porodu byly strašné a já si jen říkala: snad tak také nedopadnu. Ale nebojte, nedopadnu. Její chování vůči jejím dcerám mi bylo protivné a dost mi vadilo. Už dávno bych ji propleskla a holčičky jsem v tichosti litovala.

Petra Poncarová tu skvěle popsala lidskou sobeckost tak dokonale, až se tomu nechce věřit. Hlavní hrdinku vyobrazila v tak "dokonalém" světle, až jsem si říkala, jestli se s některou takovou dámou někdy nesetkala. Pomstychtivost, závist a sobeckost jsou snad nejhorší povahy a v této knize najdete všechny. Linda je vtělené zlo, jen v krásném zjevení. Já jsem tak ráda, že s nikým takovým nemusím komunikovat, protože z takových lidí se mi dělá zle. Bohužel, přesto že je to jen vymyšlený příběh, skvěle to zapadá do dnešní společnosti...

Sečteno, podtrženo, Andělská mrcha je sice relativně čtivá a určitě ze života, protože co si budeme povídat, i takové mrchy mezi námi žijí, ale ve skutečnosti se mi kniha moc nelíbila. Asi jsem měla moc velké očekávání. Myslím, že dvě knihy od Poncarové mi stačily a vracet se k ní už nebudu.

Bodování: 

2 komentáře:

  1. Tuhle knihu jsem nečetla, ale četla jsem (již tebou zmíněné) Hříšné vztahy a ty mě teda moc nenadchly. Takový neslaný nemastný. Co si tak pamatuju (čteno říjen 2015 - dle DK).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hříšné vztahy jsem četla někdy kolem Vánoc 2015, takže ve skoro stejnou dobu :D Ale pokud si dobře vzpomínám, tak mě to také moc nenadchlo. Neslané, nemastné, jak píšeš. Přesto se to četlo docela dobře a troufám si tvrdit, že Andělská mrcha je o ždibíček lepší. Ale myslím, že jako oddechovka (pokud má člověk silné nervy) to je dobré.

      Vymazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)