středa 28. prosince 2016

Recenze ⭑ Její život v očích panenky ⭑ Ingrid Desjours

Autor: Ingrid Desjours
Originální název: Sa vie dans les yeux d’une poupée
Přeložil: Petr Christov
Obálka: Pergamen Trnava
Nakladatelství: Host
Rok a místo vydání: 2016, Brno
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 288
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7491-601-4

O knize:
Barbara je slušné děvče, vzorně se stará o svou slepou matku a jen sem tam si koupí porcelánovou panenku. Tyto panenky jsou její svět, únik od všech povinností. A když si koupí tu nejdokonalejší, Sweet Doriane, pochopí, že život může být ještě lepší.

Marc se po těžké nehodě vrací zpět na do své práce, na policii. Je přidělen na mravnostní a musí hned řešit těžký případ. Někdo mrzačí muže tak odstašujícím způsobem, že to nikdo nedovede pochopit. Pachatele musí dopadnout dříve, než onen pachatel zajde ještě dál...

Můj názor:
Knihu jsem si donesla z knihovny na Hančino doporučení. Její recenze mě nadchla a já byla zvědavá, jak mě příběh osloví a jestli z něj budu také tak unesená.

Barbara je mladá žena, která neměla lehké dětství. To je patrné už z pár stránek. Není proto divu, že se snaží uniknout do svého světa v podobě porcelánových panenek. Někdy jsou střípky z minulosti děsivé a silně zakořeněny. Zpočátku jsem si ji hned oblíbila. Působila takovým tím ochraňovatelským dojmem, že o ni musíte pečovat. Byla nevinná, slušně vychovaná, poslušná, ale také přátelská. I když tichá. Až později jsem přemýšlela, jestli je to opravdu ona. Mohlo se to opravdu stát? To je opravdu Barbara?

Naproti tomu Marc je policista, který mi byl nesympatický hned od začátku. A i když byl po těžké nehodě, jeho arogance z něj přímo čpěla a já si jen říkala, kdy mu konečně dá někdo pár facek. To se bohužel nestalo, ale po čase jsem si říkala, že přece jen to nebude až tak špatný chlap.

Když se na knihu podívám s odstupem, opravdu se mi líbila. Neřadím ji mezi ty nej, ale něco do sebe měla. Závěr knihy mě doslova odrovnal. Jistě, částečně jsem to tušila, ale že by to bylo až v takové míře? Dočítala jsem se skoro otevřenou pusou. Děsivé, až mrazící…

Autorka se prý živila jako psycholožka právě na toto téma - specializace na sexuální kriminologii. V tomto příběhu je to znát. Příběh nám předkládá pěkně pomaloučku polehoučku, stránku po stránce, kdy je vše dobré a dokonalé. Ale pak přijde zlom, kdy chvíli tápeme, ale nakonec jsme zaskočeni, jakým směrem se děj ubírá. Protože tohle je něco... Ani nemám slov. Paní Desjours skvěle sepsala příběh o narušené ženě, která vyčkává a ničeho se nebojí. Náhled do narušené osoby, kde nejsou stanoveny žádné hranice. A kde je jen jedna pravda…

Kniha se mi četla docela dobře. Opravdu pěkně to bylo napsané. Napínavé, možná ze začátku trošku zmatené. Jo, mě se tenhle příběh líbil (i když by asi neměl…). Pokud bude vydána autorčina nějaká jiná kniha, určitě se po ní podívám. Z čehož vyplývá, že knihu určitě doporučuji :)

Bodování: 

2 komentáře:

  1. Jsem moc ráda, že i tobě se kniha líbila a že ti konec vyrazil dech, pro mě to byla jedna z nejlepších knih loňska a na ten závěr stále vzpomínám :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to mi povídej. Ten konec byl opravdu něco a ještě teď mě straší. Už jen ta představa... :D

      Vymazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)