Zaujalo mě #11

Článek jsem sice slíbila o něco dříve, ale víte jak se to říká? Lepší pozdě, než nikdy. Navíc jsem teď asi týden nebyla v dosahu internetu. Nebo tedy, relativně jo. Ale neměla jsem čas a vlastně se mi do toho ani moc nechtělo. Ovšem, nenechte se klamat. Předchozí recezne byly nastaveny. Ale dost mých keců, ty stejně nikoho nezajímají. Jdeme se podívat na zbylé knihy, které bych Vám chtěla představit, a které mě v poslední době zaujaly.

První knihou je Mischling. Jedná se o historický román a napsala to američanka Affinaty Konar. Je to z období války, lépe řečeno z koncentráku. Hlavními postavami jsou dvojčata a takzvaný doktor Mengel. Ten chlap mě děsí a popravdě, nevím, proč chci číst, co těm dvěma dvojčatům udělal. Ale nečíst to by znamenalo zahodit to do zapomnění a to by bylo špatně. Lidi musí vědět, co se tenkrát stalo...

Anotace:
Staša a Perla jsou sestry, dvojčata. Společně s matkou a dědečkem se v transportu dostanou do Osvětimi a dívky, které jsou si fyzicky k nerozeznání podobné, zaujmou nechvalně proslulého doktora Mengeleho, anděla smrti, který si v táboře vybudoval lidské zoo… Román je napsaný s nezvyklou lyrickou a psychologickou intenzitou, zajímavý je nejen tím, že o tomto tématu existuje téměř výlučně jen literatura faktu, ale hlavně tím, že příběh je vyprávěn očima mladých dívek. Bezpochyby patří k tomu nejsilnějšímu, co jsme dosud ve světové literatuře mohli k tomuto tématu číst.

Tmavé stěny Willradu. Další kniha, kterou jsem objevila u Šárky. Zaujala mě už svou obálkou. Ta se opravdu povedla. Opět historický román, tentokrát zaměřen na ženy. Autorkou je opět američanka, Ellen Marie Wiseman.  

Anotace:
Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.

Tentokrát se podíváme do české literatury. Panský klub obletěl snad všechny blogy a autor Daniel Kapčík sklidil úspěch, troufám si říct. Trocha erotiky, trocha brutality a taky budoucnosti. No, jsem na to zvědavá :)

Anotace:
Dominik a Robert provozují luxusní Panský klub, který se drží jediné zásady, "Náš zákazník, náš Pán". Lilian Ganonová, mladá a zhýčkaná nezbednice, k tomu nevlastní dcera kandidáta na prezidenta, okusí tuto zásadu na vlastní kůži. Celý její svět se rázem převrátí vzhůru nohama, když se jednoho dne nedobrovolně ocitne v klubu a je nucena projít výcvikem na Společnici, aby byla následně doručena zákazníkovi. V ten samý moment se rozjede doslova hra o přežití a není vůbec jisté, jestli se jí podaří dostat pryč. Ve světě, ve kterém je lidstvo postihnuto nemocí, která zabraňuje rozkladu mrtvol a morálka lidstva je na svém absolutním minimu, není jisté absolutně nic.
Panský klub je příběh odehrávající se v brutálním a zvráceném světě, ve kterém je hlavním uměleckým směrem Nekrotismus a sexuální touhy nabývají těch nejbizarnějších podob. A byť k tomu název svádí, rozhodně neočekávejte, že v rukou držíte erotický román, po kterém se budete červenat až za ušima. Na takové něžnosti není v Panském klubu místo.
Pokud jste si mysleli, že jste již viděli a četli vše a nic Vás již nedokáže překvapit či šokovat, Panský klub Vás donutí tento názor přehodnotit.

Rakušan Bernhard Aichner vydal první díl ze série Funebračka, a to Přítelkyně smrti. V originále byla vydána před dvěma lety, takže vlastně nevím, kolik knih už je napsaných. Ale další rok se plánuje pokračování, Dům smrti. Navíc to spadá do thrillerů a na ty já mám poslední dobou hodně nálady. Takže pro mě jednoznačně super :)

Anotace:
Jak daleko byste zašli, abyste pomstili toho, koho milujete?
Brünhilda Blumová doufala, že tajemství, které dávno pohřbila, již nebude muset nikdy odkrýt. Pak ale za podivných okolností zemře její manžel a Blumové se z minuty na minutu zhroutí svět. Brünhilda plánuje pomstu. Především si však klade otázky: Co se doopravdy stalo? Proč musel Mark zemřít? Když najde odpovědi, začne jednat. Nemilosrdně.
Jak toho může být schopná?
Odpověď na to leží v minulosti staré mnoho let...

U Janas Jean jsem narazila na knihu Deník 1938-1945. Za tohle jsem nesmírně ráda. Kdysi jsem na ni narazila na DK, ale já blbec si ji nikam nepoznačila v domnění, že to prostě nezapomenu. Jenže co čert nechtěl, zapomněla jsem. Až právě Janas na ni upozornila. Deník je o dívce, která přežila holocaust a dokonce si psala deník. A tohle je právě on.

Anotace:
V roce 1938, kdy si Helga začala deník psát, jí bylo devět let. Spolu s rodiči prožívala první příkoří, kterých se Židé v protektorátu dočkali, a jen bezmocně přihlížela postupným deportacím svých kamarádů, spolužáků i příbuzných. Roku 1941 se Weissovi dostali do Terezína, kde žili společně až do otcovy deportace do Osvětimi v roce 1944. Dva dny po jeho nuceném odjezdu byly do transportu zařazeny i Helga s matkou. Školní sešit, do kterého Helga po celé ty roky tužkou zapisovala děsivý vývoj událostí i své pocity, zazdil její strýc do jedné z terezínských zdí. Helžin tatínek byl v Osvětimi zavražděn, ale Helga i její maminka jako zázrakem přežily pobyt v Osvětimi, Freibergu a Mauthausenu i náročnou cestu zpátky domů do Prahy. Helze je patnáct a půl, když do deníku dopisuje své zážitky od odjezdu z Terezína. Je jednou z mála Židů, kteří se do Prahy vrátili a i po válce ve městě zůstali.

Poslední kniha je Tiché dívky od Erica Rickstada. Detektivka, která je prý ambiciózní a provokativní. Zatím má kladné hodnocení, tak uvidím, jak se mi nakonec bude líbit :)

Anotace:
Provokativní, ambiciózní a nezapomenutelný příběh si zamilují čtenáři Iana Rankina, Joa Nesbøho a Grega Ilese.
Frank Rath si myslel, že když odevzdal odznak detektiva, vraždami už se nebude muset zabývat. Stal se soukromým vyšetřovatelem a v zapadlém městečku v severním Vermontu sám vychovává dceru. Pak se ale u silnice najde opuštěné auto a zdá se, že nádherná mladá dívka, která ho vlastnila, zmizela beze stopy. Vyšetřování Rathovi odhalí ty nejtemnější stránky lidské duše. Mladé ženy s tajemstvím mizejí jedna za druhou, Ratha trápí jeho násilná a bolestná minulost a znovu zjišťuje, že zlo číhá všude, i v těch nejmenších, zdánlivě idylických městečkách — a nikdo není v bezpečí.

To by prozatím stačilo. Narazila jsem sice na další a další knihy, ale na se podíváme zase někdy jindy. A co Vy, zaujala Vás některá z výše zmíněných?

Anotaci i fotky knih jsem použila z Databáze knih.