Ilustrace: Lubomír Kupčík
Grafická úprava: Michal Chodanič
Nakladatelství: Albatros
Rok a místo vydání: 2012, Praha
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 92
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-00-02929-0
1. díl ze série Amélie a…
O knize:
Amélie už 122 let žije se svou matkou Lydií ve svém starém domě. Lydie za svého života byla operní pěvkyně, a tak skoro každý den hraje na piano a zpívá árie. Amélie se však nudí. A tak po večerech chodí ven, i přes matčin zákaz mimo dům, když jednoho dne potká Markétu. Markéta se jí zprvu bojí, ale brzy se skamarádí a oběma se život změní. Jak jedna, tak druhá, se nemůže dočkat na večer, kdy se opět uvidí. Jenže nic není jednoduché. Markéta má problémy doma, se svými kamarády a Amélie zase řeší, proč lidé chtějí strhnout jejich dům. A tak jim nezbyde nic jiného, než spojit své síly a vyřešit všechny problémy najednou…
Můj názor:
Knížka je pro děti od 8 let a je zaměřena na dívky. Nevidím ale nejmenší důvod, proč si ji nepřečíst ani teď, v dospělém věku. A tak jsem si ji, když vyšla, přála na Vánoce pod stomeček a hned se dala do čtení. Byla jsem zvědavá, jak se má oblíbená autorka vypořádá se změnou prostředí. Přece jen píše fantasy o Lotě, Moire nebo Tině a to, pravda, nejsou žádné slušné dámy. Petra Neomillnerová mě ale mile překvapila. Dokázala napsat napínavou, dobře čtivou a poutavou knížku.
Kniha je psána z pohledu Amélie a Markéty. Je psána v ich formě, a tak máme možnost nahlédnout do hlavy oběma kamarádkám a vžít se do jejich života. Byl to dobrý tah.
Jak Amélie, tak Markéta, si mě získali. Jsou to puberťačky jen co je pravda. Ale protože je Amélie duch, její dětství trvá už 122 let. Obě se okamžitě skamarádí a je to kamarádství opravdu velké. Díky Markétě pozná spoustu nového. Sdílejí své pocity, radosti, ale i trápení.
A co se mi zde opravdu líbilo, byly kresby. Pan Lubomír Kupčík se opravdu vyřádil, Amélie vypadá skvostně, její matka Lydie ovšem také. A skoro na každé stránce je nakreslena černá kočka. Nita. Buď odpočívá, loví, skáče nebo si hraje. Hned bych jednu Nitu brala domů :D A abych nezapomněla. Knížka má pevnou vazbu, na ní Amélie s Nitou a vůbec propracování této vazby je úžasné.
Na závěr napíšu, že se mi knížka opravdu líbila. Až mě mrzí, že jsem si ji nepřečetla jako náctiletá (nebo ještě menší?), protože bych z ní měla určitě ještě lepší požitek a víc bych si ji užila. Určitě doporučuji, nebudete se nudit a zabere jen chviličku :)
Bodování:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)